O katalpách

 ordo Scrophulariales
    krtičníkovité (Scrophulariaceae)
        Scrophularioideae
        Rhinanthoideae
    trubačovité (Bignoniaceae)
    koulenkovité (Globulariaceae)
    bublinatkovité (Utriculariaceae)
    zárazovité (Orobanchaceae)
    paznehetníkovité (Acanthaceae)
    podpětovité (Gesneriaceae)
        Gesnerioideae
        Cyrtandroideae
    Pedaliaceae
    Martiniaceae
    Myoporaceae
    Selaginaceae

trubačovité (Bignoniaceae)
    Trubačovité jsou stromy nebo liány, zřídkakdy byliny s listy jednoduchými nebo složenými. Květy oboupohlavné K(5) [C(5) A4 nebo A2] G(2). Plodolisty jsou v mediáně. Semena křídlatá bez endospermu. Fosilní jsou známé již z oligocénu, údaje z křídy jsou nejisté. Některé obsahují glykosidy nebo alkaloidy.
    Jedná se o čeleď starou, velmi specializovanou, blízce příbuznou čeledi Scrophulariacea. Obsahuje asi 120 rodů (850 druhů).

katalpa (Catalpa)
    Opadavé stromy s krátkým kmenem a kulovitou korunou. Pupeny polokulovité, s několika šupinami, střechovitě se překrývajícími. Listy vstřícné, dlouze řapíkaté; čepel podlouhle až široce vejčitá, na bázi srdčitá nebo klínovitá, na vrcholu s 1-3 ostrými cípy, s 5 hlavními žilkami, v jejichž paždí na bázi čepele často červenavé žlázky. Květy v koncových latách. Kalich zvonkovitý, hluboce členěný ve 2 cípy; koruna se širokou trubkou a odstávajícím dvoupyským lemem; tyčinky 2, zpravidla ukryté v trubce, staminodia 3. Tobolky dlouhé, úzce válcovité, za zralosti podélně pukající 2 chlopněmi. Semena četná, plochá, páskovitá, světle hnědá, na obou koncích dlouze chlupatá. Asi 11 druhů rozšířených v Severní Americe, na Kubě a v Číně.

1.a) základní barva květů žlutobílá nebo alespoň nažloutlá ....... 2
b) základní barva květů čistě bílá nebo růžová ....... 3
2.a) květy s žlutavěbílými korunkami asi 2 cm v průměru, uvnitř tmavě fialově tečkované. Listy skoro lysé nebo vespod jen na nervech pýřité, široce vejčité, 10-25 cm dlouhé, náhle přišpičatělé, často 3-5ti laločné, v úžlabí nervů s hnědými žlázntými skvrnami. Tobolky 20-30 cm dlouhé a 4 mm široké, v hojném počtu se tvořící. Až 10-15 m vysoký strom s rozkladitými větvemi. katalpa vejčitá (Catalpa ovata Don.)
b) bělavě-žlutě nadechlé květy, asi 2,5 cm v průměru. Listy podobné jako u předcházejícího druhu, v mládí načervenalé. V úžlabí nervů nemají hnědavé žlázky. Tobolky méně hojné, asi 5 mm tlusté. Bujně rostoucí a bohatě kvetoucí strom. katalpa červenající (Catalpa erubescens)
3.a) květenství lysé. Listy vespod (pokud jsou pýřité) jsou porostlé jednoduchými chlupy ....... 4
b) květenství pýřité, hroznovitě chocholičnaté, 7-15 květé. Květy 3-5 cm dlouhé, růžově napurpurovělé. Listy vejčité, 8-14 cm dlouhé, dlouze přišpičatělé, dole zaoblené nebo trochu srdčité, vespod hustě pýřité. Až 20 m vysoký strom. katalpa Fargasova (Catalpa Fargasii Bur.)
4.a) listy vespod pýřité, veliké, až 30 cm dlouhé. Květy ve velkých latách ....... 5
b) listy vespod skoro lysé, nanejvýš 15 cm dlouhé, trojhranně vejčité. Květní hrozny jen 3-12 květé. Koruna bílá, uvnitř s červenalými tečkami, 3-3,5 cm dlouhými. Malý jehlancovitý strom, málo kvetoucí, zřídkakdy pěstovaný jako botanická zvláštnost. katalpa Bungeova (Catalpa Bungei C.A.Mey)
5.a) rozemnuté listy nepříjemně páchnou, vespod chloupkaté, vejčité, 10-20 cm dlouhé, náhle přišpičatělé, na spodu uťaté až trochu srdčité, někdy s párem malých laloků. Lata mnohakvětá, složená z květů 3-4 cm v průměru, bílých, uvnitř se 2 žlutými proužky a purpurově hnědými tečkami. Plody 20-40 cm dlouhé a asi 8 mm široké. Až 15 m vysoký strom, tvořící kulovitou korunu. katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides Walt.)
b) listy nápadně nepáchnou a jsou vespod hustě chloupkaté (více než u předchozího druhu), vejčité až vejčitě podlouhlé, 15-30 cm dlouhé, na bázi uťaté až srdčité. Květy 4-5 cm v průměru, v latě chudokvěté, uvnitř se 2 žlutými proužky a nezřetelnými, červenohnědými tečkami. Tobolky 20-45 cm dlouhé a asi 15 mm tlusté. Až 30 m vysoký strom s jehlancovitou korunou. Pěstuje se řidčeji než předchozí druh. katalpa nádherná (Catalpa speciosa Ward.)