Frýdštejn

Frýdštejn


Zřícenina skalního gotického hradu z druhé poloviny 14. století s vytesanými místnostmi a zachovalou okrouhlou věží. V roce 1565 již uváděn jako pustý. Před úplnou zkázou jej zachránil Okrašlovací spolek v Turnově, který jej v r. 1892 koupil od knížat Rohanů. Dal zpevnit zbývající zdi a zabránil využívání tesaných kvádrů na okolní stavby.
Hrad Frýdštejn stával necelé tři kilometry od toku řeky Jizery severozápadně od Malé Skály a nad jeho zříceninami dodnes vyčnívá daleko viditelná okrouhlá věž. Byl to typický skalní hrad, jakých je v této části severních Čech několik, a svou architekturou patří k nejpozoruhodnějším. Stavitel hradu důmyslně využil rozsahem neveliký pískovcový ostroh vystupující z mohutné melafýrové hráze. Pro stísněný prostor vytvořil vlastně dvojí patro. V dolním jsou do skály vydlabány dvě komůrky a vrátnice a pod nimi ještě sklepy, v horním bývaly hradní budovy a hlavní věž, dnes 15 m vysoká, která stále ještě odolává času, zatímco někdejší dřevěné hradní stavby zmizely zcela a hradební zdi jsou zachovány již jen částečně. Původní vstup do hradu byl od jihozápadu a vedl přes příkop ve skále po dřevěném padacím mostě branou do předhradí, kde bývala hradní studna v mohutné okrouhlé věži a dřevěné hospodářské budovy pro čeleď a posádku. Z předhradí byl po stupních přístup do horního (vnitřního) hradu s trojúhelníkovým nádvořím, na němž stávaly obytné budovy, a na skále nad ním hlavní věž o průměru asi 9 m; jediný vstup do ní byl dosud zachovaným gotickým portálem v prvním patře, kam však bylo možno se dostat jen po žebříku, případně po dřevěných schodech z ochozu hradby, která se k věži přimyká. Velmi nepřístupný skalní terén spolu s mohutnými zdmi činily z Frýdštejna mimořádně odolnou pevnost. Území frýdštejnského panství, ležící mezi panstvím skalským, rohozeckým a českodubským, patřilo původně k Rohozci a bylo majetkem Markvarticů. Kdy a z jakých důvodů bylo frýdštejnské panství vytvořeno, nelze bezpečně zjistit, není ani známo, kdy je získali páni z Dražic. V r. 1636 však jsou v církevních pramenech v souvislosti s Boskovicemi, které k panství patřily, uváděni Jan z Dražic. V r. 1363 však jsou v církevních pramenech v souvislosti s Boskovicemi, které k panství patřily, uváděni Jan z Dražic a jeho stejnojmenný syn. Ale již v r. 1376 se ve stejné souvislosti uvádí Jan z Biberštejna, jemuž patřilo velké panství frýdlantské. Podoba jmen hradů Frýdlant a Frýdštejn nabízí domněnku, že vznik Frýdštejna je spojen s rodem Biberštejnů. Datum jeho založení je však nejisté. První výslovná zmínka o Frýdštejně je až z r. 1385, kdy církevní prameny jmenují Bohuňka Puklice z Frýdštejna. Tato poměrně pozdní první zmínka a podoba jména s Frýdlantem vedla dosud historiky k domněnce, že hrad Frýdštejn byl postaven až v druhé polovině 14. století. D. Menclová však na základě rozboru jeho stavební dispozice a dochovaných architektonických detailů dospěla k názoru, že byl založen již dříve, snad v první polovině 14. století. Po Bohuňkovi Puklicovi z Frýdštejn získal někdy na přelomu 14. a 15. století hrad Ješek Kamenec ze Střížovic, po němž tu seděl jeho syn Petr Kamenec. Ale již v r. 1409 držel frýdštejnské panství Bohuš z Kováně. Jako katolík stál na straně protihusitské, byl v častém spojení s protihusitskou Lužicí, kam podával zprávy o vojenském dění v Čechách, a proto v r. 1432 husité pod velením hejtmanů Oty z Lozy a Jana Čapka ze Sán Frýdštejn obléhali. Před dobytím zachránila hrad dohoda, v níž se Bohuš z Kováně zavázal, že nebude podnikat nepřátelské akce proti táborům, a později dokonce přestoupil na stranu husitskou. Zemřel v r. 1460 a panství po něm spravoval poručník jeho dětí Jan Zajíc z Házmburka, který na Frýdštejn měl svého hejtmana a sám sídlil na hradě Kosti. Později se vystřídalo na Frýdštejn ještě několik majitelů z různých šlechtických rodů, až nakonec v r. 1540 koupil hrad i panství Jan z Vartemberka, pán na Zvířetnicích. Ten však r. 1543 zemřel a jeho majetek zdědil syn Adam. Pro účast na odboji proti Ferdinandu I. v létech 1546 – 1547 mu byly jeho statky a frýdštejnské panství, k němuž patřily Boskovice a 20 vesnic v okolí, konfiskovány a král je sloučil s panstvím českodubským. Adam sice později získal část svého bývalého jmění zpět, ale Frýdštejn ztratil nadobro. V r. 1556 prodal král Ferdinand I. Frýdštejn a Český Dub Janu z Oprštorfu, který byl posledním majitelem Frýdštejna, jenž se po něm i psal. Jan frýdštejnské panství postupně rozprodal a tím zanikla funkce Frýdštejna i jako centra panství i jako strážního hradu. Po r. 1556 začal Frýdštejn pustnou a v r. 1591, když jej Bedřich a Jiří z Oprštorfu prodávali spolu s Českým Dubem Zikmundu Smiřickému ze Smiřic, byl již neobyvatelný. Jeho další zkáza však postupovala poměrně pomalu, neboť silné zdi i dolní místnosti vytesané ve skále odolávaly nepřízni počasí. A tak se dnes zejména okrouhlá věž se svými dvoumetrovými zdmi tyčí pevně nad zříceninami. V r. 1892 koupil hrad Frýdštejn od knížat Rohanů Okrašlovací spolek v Turnově, který dal zpevnit zbývající zdi a zabránil využívání tesaných kvádrů na okolní stavby. Po důkladném prozkoumání objektu i jeho okolí a zajištění bezpečnosti návštěvníků byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Průzkum přinesl mnoho cenných nálezů nejen z doby osídlení hradu, ale i z dob pozdějších, zejména z třicetileté války, kdy byl útočištěm uprchlíků z Čech i těch, kteří se vraceli s nadějí, že v Čechách nastane zvrat ve prospěch nekatolické emigrace. V ruinách hradu se v této době také skrývali zběhové všech armád bojujících v okolí. Z vlastního hradu se podařilo zachránit množství předmětů, zejména zachovalých kachlů, a to jak raně gotických, tak renesančních. Tyto kachle byly pro většinu hradů v této oblasti vyráběny v dílnách v Turnově, kde se stále objevují stopy po keramických dílnách a na střepech jsou stejné motivy. Byl sňat i celistvý kus renesanční omítky o rozměrech 2 X 2 m, na níž je ve spodní části nepravá bosáž a v horní křížené tmavé pruhy na bílém podkladu. V nejbližším okolí hradní věže i v bývalém podhradí se našly další předměty: gotický cínový kalich s iniciálami a datováním z třicetileté války, velký gotický klíč, souprava k nabíjení arkebuz. Nalezené předměty jsou uloženy v Muzeu Českého ráje v Turnově.

Hlavní dominantou a nejlépe zachovalou částí hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku. Měří 15 m, její průměr je 9 m a má dvoumetrovou tloušťku zdiva. Zatímco hlavní věž odolává času, někdejší dřevěné hradní stavby zmizely zcela a hradební zdi jsou zachovány již jen částečně. Do měkkého pískovce bylo vyvrtáno mnoho světniček a sklepů. Jedna ze světniček sloužila jako kaple. Filmovala se zde pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

Vstupné Dospělí: 50 Kč, Děti od 6 do 15 let: 20 Kč, Studenti, důchodci 30 Kč (r. 2015)

var locs = [ ['Frýdštejn',50.6485592,15.1687556,1,'http://katalpa.cz/atlas/detail/hrady/']]; 750.648559215.1687556



Comments